Pohybujte se ve vlastním rytmu. Všechno jiné je špatně.
Ztratila jsem hodně času snahou pochopit, co vlastně dělám špatně. Kolem mě spousta zajímavých lidí a věcí, aspoň se mi to tak připadá, ale místo abych sršela energií a čilostí, ležím po každé schůzce a jednání polomrtvá a nemám sílu se pohnout. Proč? A proč někdo je naopak věčně svěží, plný zájmu o všechno kolem a připraven k jakékoli akci 24 hodin denně? Myslím, že už jsem našla odpověď. Možná bude užitečná pro všechny, kdo mají podobný problém jako já.
Příčina je v našem vnitřním rytmu. Většinou mu vůbec nevěnujeme pozornost a svůj den plánujeme takhle: nejdřív to, co je plánováno a co se „musí“. A mezi to nějak nacpat – pokud zbude čas – taky „věci pro sebe“ – například malou přestávku, různé potřebné drobnosti nebo pochůzky a pak případně spánek, dostatečný pouze opět „pokud bude dost času“.
Ve skutečnosti potřebujeme pravý opak: nejdříve to, o co si říká náš vnitřní rytmus, právě všechny ty maličkosti, které do života patří a jejichž význam pro sebe prostě nedoceňujeme. Teprve pak mají přijít na řadu „důležité věci“. Přesně takhle si máme plánovat den. Jinak nám elán a síla nikdy stačit nebudou.
Uvědomte si dobře, co je pro vás zdrojem sil a dodává vám čilost
Sestavte si seznam toho, co vás podle vašeho mínění nabíjí, co vám dodává síly. Zařaďte do něj každou maličkost. Všechny jsou důležité. Je to ranních 20 minut na kávu s croissantem? Procházka lesem? Desetihodinový spánek (a ne méně)? Patří tam koupel s voňavou pěnou nebo olejem? Potřebujete mít možnost obejmout všechny členy své rodiny? Hrát si s kočkou? Mít pro sebe 2-3 hodinky absolutního klidu?
Neomezujte se rámcem žádného stereotypu. Například: „No… já jsem extrovert, takže síly nabírám ze styku s lidmi“. Nebo naopak: „Spávám 8 hodin, tak si musím stihnout odpočinout za těch 8 hodin, ne?“. Vždyť kvůli nikomu nic nemusíte, nikomu nic nedlužíte. Jste nastaveni tak, jak jste nastaveni. A tohle svoje nastavení musíte řádně prozkoumat.
Den plánujte tak, abyste se odráželi od toho, co vám dodává sílu.
Nejprve si tedy naplánujte to, co vás naplní elánem a chutí být aktivní. Teprve na další místo zařaďte ostatní činnosti.
Už vidím naštvané nechápavé výrazy: „Jak jako – na první místo a další činnosti až potom? Já dělám podle rozpisu, co s tím nadělám? Tyhle vymyšlenosti jsou leda tak pro umělce, pro svobodná povolání, a to nemluvím o tom, že člověk nemá jen práci, ještě je tu rodina, děti, lékař atd…“
Musím vás ale upozornit, že já taky pracuju podle stanoveného rozvrhu a dokonce ne jen v jednom zaměstnání. Celkem mi to denně zabere asi 10-12 hodin. Než jsem dokázala do svého rozvrhu zabudovat věci, které jsou pro mě zdrojem síly, uběhlo dost času – několik let. Důkladně propracovaný denní plán, to se nedá zvládnout naráz. Ale zvládnout se to musí. Protože když si nedopřejete prostor k prožití pocitů a emocí, které jsou pro vás zdrojem přísunu nových sil a osvěžení mysli, dříve nebo později se složíte. Vyhoříte. Nebude vás těšit ani nejzajímavější práce, ani nejvýznamnější úspěchy.
Zvolte si cíl a jděte za ním
Začít není tak složité. Vyberte si nějaké dvě tři činnosti, které vám dělají zvláště radost. Například ranní kávu, nedělní výlet do přírody, hodinku klidné četby.
Řeknete si: „Každé ráno si chci dát v klidu kafe a bez vyrušování si chci aspoň hodinu denně číst. Každý víkend bych rád vyrazil do přírody. Takže – jak na to ?“ Zkusme se zastavit u některých možností:
Co je třeba k tomu, aby si člověk stíhal po ránu vypít kávu? Vstát dříve? Třeba je pro vás spánek ještě podstatnějším zdrojem energie, než pití kávy, takže si to nakonec raději odřeknete. A co si kávu uvařit a vzít si ji s sebou v termosce? Nebo ji po cestě koupit v kavárničce, napěněnou a vonící trochou skořice?
A co s tím hodinovým čtením? Číst po ránu? Nebo raději večer? Co třeba v poledne nechodit na oběd do jídelny nebo restaurace, vzít si jídlo z domova nebo objednat pizzu do kanceláře a ušetřit tak čas na čtení ?
Každý týden jednou do přírody… Kudy na to? Zajet někam do lesa? Co když se vám nechce táhnout se až někam daleko za město, máte toho za týden dost – nestačil by městský park ? Co třeba využít nějaký park k pracovní schůzce? Les to není, ale aspoň něco!
Nemusíte hned od začátku přeorat celý svůj denní rozvrh. Nakonec se můžete dopracovat k velkým změnám, ale začít stačí s úplnými maličkostmi. Hlavní je, že si postupně začnete zařizovat život jako prostor, kde je příjemné být, kde se dobře cítíte, kde nejde o překážkový běh o přežití.
Spřádejte velké plány
Vůbec se neostýchejte snít o tom, že si život zorganizujete tak, abyste se především cítili v pohodě. Naopak se nad tím zamyslete co nejčastěji. Určitě máte možnosti i schopnosti zařídit se právě takhle. A je to úkol, který za vás nikdo neudělá, ani nemůže. Rádi byste cestovali? Začněte tedy spřádat plány, přemýšlejte, jak na to. Jak si na cestování vydělat, nebo jak najít zaměstnání, kde patří cesty k povinnostem. Stáli byste o svobodné povolání? O zaměstnání doma? Co si jako zdroj výdělku zřídit e-shop a spojit podnikání s cestami za zbožím?
Někdo by rád později vstával. Fajn, tak přemýšlejte, jak přizpůsobit průběh dne právě tomuto přání. Dala by se vaše současná práce přesunout na pozdní večer a část noci? Mohli byste podobné zaměstnání najít? A nemohl by vám váš současný šéf povolit úpravu pracovní doby, aby vám to vyhovovalo? Co kdybyste si šéfovali sami?
Není důležité, že do doby, kdy budete úplně spokojeni, uběhne dlouhý čas. Hlavní je se krůček po krůčku pohybovat v kýženém směru. Začátek je ze všeho nejdůležitější. Proč?
No ano – proč je tak důležitý?
Protože vaše síly nejsou bezedné. Jako nějaký malý motorek generujete svou energii, něco dostáváte odjinud, něco vydáváte. Jenomže žádný normální motor nepracuje bez paliva. Ale my ano. Jakýmsi zázrakem, silou vůle, povzbuzujeme sami sebe „musím“ a „tohle ještě dám“, s vypětím a často neláskou k tomu, co děláme.
Proto si musíme zajistit stálý přísun paliva – a to jsou právě ty činnosti, které nám dodávají sil, dobíjejí nám energii. Proto se nejdřív soustřeďte na ně. Všechno ostatní musí být v pořadí až za nimi. Pak se budete moci spolehnout na plynulý chod svého motorku…
Pusťte se do toho hned teď!
Prostě se na všechno vybodnout…
Syndrom odkládaného života
Syndrom neukončeného jednání