Proč se necítím dobře a jak z toho ven?

Dnes jsem měla velice zajímavý rozhovor s jednou úžasnou ženou. Znám jí v podstatě celý svůj život, je to člověk, kterého mám moc ráda, vážím si ho a neskutečně mi na něm záleží. Prožily jsme spolu dobré časy plné radosti, štěstí a lásky, ale i zlé časy plné smutku, zloby a hořkosti. Tato žena je nádherná bytost plná energie, krásy, srdečnosti, lásky, rozumu a také síly. Byla mi proto velkou inspirací pro tento příspěvek, protože díky jejímu telefonátu, jsem začala velmi silně cítit, že je na čase se s Vámi podělit o své zkušenosti.

Celý dnešní rozhovor s touto úžasnou ženou začal, protože měla opakující se zdravotní obtíže. Občas se jí motala hlava, tlouklo jí abnormálně srdíčko, měla pocity na omdlení – podle mně nejvýstižnějším slovem je, že se prostě necítila ve své kůži. Vůbec nechci její stav nijak zlehčovat.

Po pár týdnů přetrvávajícím stavu, kdy byla už otrávená tím, že se jí stává, že jí není dobře, navštívila lékaře. Lékař jí sdělil jednoznačnou věc – buď má problémy se štítnou žlázou nebo zkusí brát Neurol a uvidí. Musím Vám říci, že jsem myslela, že prasknu vzteky a zoufalstvím v tom okamžiku, kdy mi toto sdělila. V hlavě mi začaly běhat věty typu: „Cože? Začne brát Neurol a uvidí? To je, jako když si kupujete nový telefon, zkuste ho a uvidíte. Ježkovi voči, vždyť jsme lidi, jsme bytosti, co mají emoce, nejsme stroje!“

Ano, přiznávám se – byla jsem na chvíli v pocitu bezmocnosti a vzteku. Pak jsem si, ale uvědomila, že nemám proč se tak zlobit. Vždyť lékaři jsou tu od toho, aby léčili, složili i lékařský slib, kterým se zavazují, že musí léčit a pomáhat. Oni to samozřejmě dělají, o tom není sporu. Sama ve svém životě mám jen a jen pozitivní zkušenosti s lékaři obecně. A jsem za ně velice vděčná.

Co mě ale velmi mrzí na této době je to, že se léčí následky nemocí, o příčinách se už nemluví. Přitom je tak moc důležité vědět, proč ta nemoc začala. To, že nás bolí tam a jinde moc dobře cítíme – jsou to následky, ale proč nás tam bolí, proč to vlastně začalo, to bohužel málokdo řeší.



Přesně tuhle situaci přirovnávám k prastarému fyzikálnímu zákonu akce a reakce. Kdy v popisovaném případě samotná nemoc a následky je reakce, ale tuto reakci musela přirozeně vyvolat nějaká akce, což jsou příčiny, a to PROČ ta nemoc začala.

Každá nemoc má svou příčinu, opravdu. Když se budete sami sebe ptát proč? Proč mě zase bolí hlava, proč je mi špatně od žaludku?… Časem ta odpověď přijde. (Pro toho, koho by hlouběji zajímaly příčiny různých nemocí je tu kniha od Miroslava Hrabici „Co nám tělo říká“ – velice krásně jsou zde vysvětleny příčiny a následky nemocí. Knihu mám velice ráda – je to pro mě jakási bible).

PROČ se tedy necítím dobře?

Stává se Vám, že Vám občas bije srdce rychleji z ničeho nic? Špatně spáváte nebo vůbec nespíte? Máte nechutenství k jídlu nebo naopak máte pocit, že čím více se přejídáte, tím se budete cítit lépe? Panika a úzkost jsou vaším každodenním chlebem? Jste vzteky bez sebe nebo se vám chce jen a jen brečet? Třesete se strachy a nevíte proč? Sebevědomí máte na bodu nula? Pořád a dokola přemýšlíte nad tou a jednou věcí (svým zdravím)? Honí se Vám v hlavě negativní myšlenky? Máte strach? Nevíte, co se s Vámi děje? Tyto všechny popisované stavy jsou absolutně normální a přirozený projev toho, že jste pod stresem. Pojďme si trochu hlouběji vysvětlit, co vlastně znamená stres?

Nejdříve to vysvětlím racionálně: stres vzniká tehdy, když jsme vystaveni situacím, které jsou pro nás mimořádně zatěžující, diskomfortní či nepříjemné. Znamená to tedy, že aniž byste to vnímali nebo tušili již takovéto situaci ve vás vyvolávají stres, který se usazuje. Usazuje se do té doby, než způsobí obtíže. Přesně tak.

Představte si, že stres je jako takový bodlák. Vy jdete krásným letním dnem loukou plnou nádherných květin, ale i bodláků. Jak tak kráčíte plni dobré energie, nevědomky se na Vás jeden bodlák nalepí, Vy o něm samozřejmě ani nevíte, necítíte ho. Jak jdete tou loukou dál, lepí se na vás čím dál více bodláků. Na konci louky najednou zjistíte, že se vůbec necítíte dobře, kouknete na sebe a zjistíte, že jste celí posetí bodláky. Nepříjemný pocit ve Vás vyvolává fakt, že jste si uvědomili, že aniž byste vlastně chtěli, nalepili se Vám na celé tělo bodláky. A protože začínáte cítit, jak vás pomalinku a nepříjemně začínají píchat po celém těle, začíná se projevovat ten stav, jako byste nebyli ve své kůži. Situaci, kterou jsem tu popsala je vlastně sám život. Sbíráte stres, a přitom o něj vůbec, ale vůbec nestojíte.

Jak vzniká stres všeobecně?

Strašák jménem stres vzniká zejména v situacích jako jsou rozvody, rozchody, úmrtí blízké osoby, přepracování, stresující prostředí v práci či doma, učení na zkoušky, strach z budoucnosti, málo odpočinku, lpění na penězích a vztazích, hádky, psychické vydírání, atd atd… těch příčin je opravdu mnoho.

Co dělá stres s tělem?

Ubírá tělu kyslík. Nejdůležitější přirozenou fyziologickou potřebou je právě dýchání. Stres působí na naše tělo jako tlak, který svírá tělo a orgány, takže se nám špatně dýchá. Protože se nám špatně dýchá, neprokrvuje se nám správně mozek a ostatní důležité orgány. Zde vznikají bolesti hlavy, třesení rukou, studený pot, špatně od žaludku atd…

Další nepříjemnost, kterou může způsobit stres je, že se ocitáme jakoby „zaseknutí“ v čase a prostoru, máme pocit, že už nebude lépe, že se nedá z místa hnout. Stres často také produkuje strach. Strach je přirozený, člověka provází už od pradávna. Strach má o krůček blízko také k úzkosti. Úzkost je podobný stav jako strach, ale co má více umocněné je to, že produkuje adrenalin. Je to hormon, který velí tělu: „Dej se na útěk a nebo se braň“! (je to spíše fyziologický projev). Ve skutečnosti se člověk, ale nepotřebuje dát na zběsilý úprk či se začít bránit.

Stres si představuji jako takového malého zlobivého čertíka, on motá hormony a hraje si s nimi. Tady často vznikají například problémy se štítnou žlázou, která je velmi důležitá pro člověka a jeho život, štěpí hormony a vylučuje je přímo do krve. A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna, až bych napsala celou knihu o stresu a to, co dělá s tělem.

Další věc, kterou bych chtěla opravdu velice důrazně připomenout je právě to, že pokud se necítíte zrovna ve své kůži, tak nezoufejte! Jsme živé bytosti, kterým byl dán úžasný dar. Máme city a emoce. Přirozeně cítíme radost, štěstí, smějeme se, baví nás život, ale vnímáme i smutek, vztek, zlost, třeba i beznaděj. ANO – je to přirozené a NAPROSTO v pořádku, že se takto cítíme, jsme lidi, máme city. Je v souladu s přírodním zákonem o zachování rovnováhy cítit se tak či onak. Jak se zpívá v jedné známé české písničce od pana Wericha, pana Voskovce a pana Ježka: „….jednou jsi dole, jednou nahoře….“.

Co je zákon o zachování rovnováhy? Mé vysvětlení: Aby byl den, musí být i noc; aby bylo světlo, musí být i tma; aby byl příliv, musí být i odliv; aby bylo léto, musí být i zima…Na tomto principu funguje i prastará čínská filosofie Jing a Jang. Rádi používáme rčení: „Není nebe bez mráčků“. Znáte ho? Chápete, co se Vám tím snažím naznačit? 🙂

Už jsem Vám vysvětlila příčinu spousty nemocí, popsala, co je vlastně stres a jak vzniká a teď je na řadě dát tomuto příspěvku pozitivní jiskru. A to je vlastně to, proč jsem tento příspěvek chtěla sdílet s veřejností. Zde je návod, jak z toho ven:)

Jak z toho ven?

Zde je několik mých rad, jak se vypořádat se stresem a úzkostí.

1) DECH – když cítíte, že Vám není dobře, začněte vědomě dýchat. Hluboké nádechy do břicha, soustřeďte se jen na Váš dech. Soustředěním se na vlastní dech, odvádí samo negativní myšlenky pryč.

2) POZITIVNÍ MYSL – vím, že je to někdy těžké, ale i sebemenší plamínek pozitivní mysli dělá zázraky

3) VDĚČNOST – cítit vděčnost za to, co máme nebo se nám přihodilo, cítit vděčnost za to, že máme kolem sebe své blízké, za to, že jsme zdraví

4) ŽIJ V PŘÍTOMNOSTI – zásadní věc je uvědomění, že žiji právě tady a teď. Nemá cenu dělat si hlavu z minulosti a mít strach z budoucnosti. Jediné, jak můžete přijmout minulost a těšit se z budoucnosti, je žít v přítomnosti. Pokud nevíte, jak na to, pozorujte chvíli děti nebo zvířata 😉

5) PŘÍRODA – příroda je sama o sobě všemocný lékař, běžte na procházku do přírody a uvidíte zázraky, dýchejte ten čerstvý vzduch

6) ZVÍŘATA – zvířátka žijí tady a teď, jsou mazlivá a mají pozitivní vibrace

7) ŘEKNĚTE TO – jestli máte nějaké obtíže či strach, řekněte to někomu, komu důvěřujete – uleví se vám

8) MEDITACE – pro začátek úplně postačí 5 min po probuzení zůstat v posteli, dýchat si a přemýšlet, na co se ten daný den těšíte

9) EMOCE – pokud se Vám chce plakat, plačte! Pokud cítíte vztek, běžte ho ventilovat někam, kde jste sami a nikoho tím neomezujete (zakřičte si v lese, zadupejte si ve sklepě) – já osobně chodím ventilovat vztek do posilovny:)

10) SPÁNEK – dostatečně spěte

11) ODPOČINEK – jak aktivní, tak pasivní – odpočinek je velice důležitý, čerpáte tím tak novou energii. Zapomeňte prosím na to, že vás doma učili, že musíte něco stále dělat. NE nemusíte!



12) JÍDLO – jezte zdravě, kvalitně a hlavně chutně

13) MOTIVACE – co vás motivuje? Hudba, malování, film, rodina, přátele….

14) TRPĚLIVOST – ne nadarmo se říká: „Trpělivost růže přináší“.

15) VÍRA – věř a víra tvá tě uzdraví:) nemusíte hned věřit v Boha, stačí když budete věřit, například v dobré zítřky (já osobně věřím ve Vyšší moc, která je všude kolem nás).

16) MYSL – myšlenky jsou jako moře – příliv a odliv. Jedna myšlenka přijde a zase odejde. Získejte nadhled nad svou myslí. Nenechte, aby mysl ovládala Vás, OVLÁDEJTE svou mysl

17) MĚJTE SE RÁDI – sebe ve své podstatě a své blízké takové, jací jsou

Věřte mi, že vím, o čem mluvím, když píši tento příspěvek. Je strašně důležité, abyste pochopili, že to, co se děje je v pořádku, to je život. Rosteme, když překonáváme překážky. Je zcela nezbytné, aby nás v životě potkávali nepokoje, jedině tak budeme vědět, co je nám příjemné a nepříjemné, jedině tak můžeme vyrůst jako duchovní bytosti. Berte překážky ne jako problémy, ale jako výzvy. Vy to zvládnete. Nikdy nebylo nikomu dáno takových problémů, aniž by je nedokázal zvládnout. Jen se poohlédněte, co všechno jste už dokázali! Už jen to, že čtete tento příspěvek je cesta za lepším JÁ.

Člověk se nerodí zkušený. Zkušenosti sbírá skrz nelehké situace. Dnes vím, že nejsem chytřejší, ale moudřejší – moudřejší, než jsem bývala. A stále rostu, stejně jako Vy všichni.

Jednou takhle v létě 2016 jsem jela autobusem na výlet. Někde kolem Vranovské přehrady byl billboard s reklamou na jedno místní fitness centrum, kde stálo: „ Abys byl nejlepší, musíš projít tím nejhorším“. Nádherně napsané. Jestli máte teď pocit, že procházíte peklem, hlavně se nezastavujte. To krásné jde hned za těmi nepříjemnými dny, uvidíte 🙂 Nejste v tom sami. Každý z nás se s něčím potýkáme, každý z nás rosteme.  Je jen na nás, jak dlouho nás to bude bolet, jak dlouho se to bude hojit. (Jestli stále nevíte, jak z toho kolotoče emocí ven – neváhejte mě kontaktovat.)

Až pochopíte příčiny, následky zmizí SAMY!

Mějte se rádi.

S láskou,
Vaše Martina

Autor: Martina Kulichová
https://www.martinakulichova.cz/