Proč si vést deník?

Bohužel, mnoho lidí je přesvědčeno, že vedení deníku není nic jiného než pustá ztráta času. Pokud si to myslíte také, náš článek vás možná přesvědčí o opaku. Ukážeme vám, jak si správně vést deník a jaké jsou k tomu důvody.

K čemu je to dobré?

Abychom pochopili, proč si vlastně vést deník, je nejprve třeba zbavit se některých obecně panujících stereotypů. Spousta lidí si kupříkladu osobní deník spojuje s pubertálními hrdinkami amerických béčkových filmů: Lucy vzdychá na růžovém polštáři a roní slzy do deníčku, kterému právě svěřila svou lásku k Tomymu. Nebo něco na ten způsob. A dospělý člověk, zvláště pak muž, by se měl zabývat něčím takovým?! To snad nikdo nemůže myslet vážně! Otázkou je, zda takovéhle chápání deníku je správné. Odpověď je automatická – jistěže ne.

Pro důkazy nemusíme chodit daleko. Stačí přečíst si pár životopisných knih o známých osobnostech. S údivem zjistíte, že většina si pravidelně vedla a dosud vede deník. Konec konců i statistický průzkum doložil, že buď jak buď hodně obyvatel evropských zemí si nějaké denní záznamy vede.

A jak to vypadá u nás? Bohužel nemáme informace o nějakém průzkumu, který by se u nás na toto téma podnikal. Můžeme se snad dopustit úvahy, že obecně jsou lidé u nás spíše zdrženliví a snad i více uzavření, což by mohlo vést k závěru, že nemají tendenci svěřovat se papíru. Možná, že na to nenajdou ani čas? A možná, že se těžce pleteme a divili bychom se, kolik lidí si to hlavní ze svého dne zapisuje. Pravidelné psaní deníku kromě jiného vnáší do života i jistý řád, učí člověka na konci dne shrnout své nové zkušenosti, poznatky a zážitky. Takový přehled se může stát velmi dobrou pomocí v mnoha oblastech. Ostatně, psaní deníku bývá také součástí psychoterapie a odborníci ho doporučují. Od věci není ani fakt, že se naučíte jasně, srozumitelně a stručně vyjadřovat.

Možná, že po přečtení tohoto článku si leckdo ze čtenářů deník zavede. Psaní deníku totiž má řadu dalších pozitivních stránek.



Pojďme se tedy podívat na příčiny, pro které je dobré vést si deník.

• Síla vůle.

Nejlépe nám vzájemnou souvislost mezi vedením deníku a sílou vůle pomůže pochopit příklad sportovních tréninků. Možná je vám povědomá věta «Od zítřka začínám běhat» nebo «Od zítřka začínám cvičit». Veškerá aktivita tím často končí. Na běh ani cvičení nedojde. A jak vám může deník pomoci, abyste své předsevzetí dodrželi?

Po každém běhání nebo cvičení si udělejte zápis. Jak dlouho a kde jste běhali, kolik jste uběhli a jaké máte plány na příště. Tímto způsobem nastolujete jakousi svoji zodpovědnost před deníkem. Je jako váš kamarád, který čeká, že dodržíte slovo. Čeká na další zápis o absolvovaném běhu nebo cvičení.

Zapisujte si nejenom své pocity a výsledky, ale také cíle. Čtěte si záznamy o nich opakovaně. Popište v deníku svoji snahu a cestu k tomu či onomu dosaženému výsledku.

Bude vám to připomínat, že to, co děláte, dává své plody, že vám to prospívá a má dobré výsledky. Bude to pro vás dobrý stimul vytrvat a své aktivity nezanechat.

• Deník vám poskytne odstup

Zapisujte si do deníku absolutně všechno — každou nejmenší aktivitu, každý prchavý dojem. Při čtení těchto zápisů si budete lépe uvědomovat vlastní osobu, jako byste se na ni dívali z odstupu.

Nezapomínejte se k zápisům vracet, čtěte si i v těch hodně starých. Pomůže vám to vyrovnat se s různými problémy. Potvrdil by vám to každý, kdo si dlouhodobě a pravidelně deník vede. Když se člověk podívá na problémy, které ho trápily před deseti lety, teprve si pořádně uvědomí, nakolik to skutečně problémy byly. Když se pak v myšlenkách vrátí k tomu, co ho znepokojuje a dělá mu starosti dneska, mnohokrát si uvědomí, že ve skutečnosti není proč si ničit nervy.

Naučíte-li se nahlížet každodenní trable tímto pohledem, snadno si poradíte s jakoukoli nesnází.

Pročítání deníku vám rovněž pomůže vyznat se lépe v sobě samých. Když ho budete číst jako knihu, kterou napsal někdo jiný, budete moci posoudit i osobu autora, uvědomíte si, v jakých chvílích postupoval špatně a co by měl rozhodně změnit. Uvidět sami sebe takto zvenčí je příležitost, kterou byste neměli propást.

• Zkušenosti.

Člověk dokáže zapomenout hodně, papír však uchová, co jsme na něj napsali. Při pročítání starých záznamů s velkou pravděpodobností najdeme hodně odpovědí na otázky, kterými se zabýváme v přítomnosti. Může se dokonce stát, že nějaký dětský zápis pomůže staršímu člověku.

• Negativní emoce.

Až budete popisovat svůj den, nepište jen o tom pěkném, zaznamenejte i to nedobré, co vás potkalo. V první řadě je to důležité proto, že popisem negativních emocí jich spoustu vychrstnete na stránky deníku, vypíšete se z agresivity i lítosti. Deník vám tak poslouží jako bezpečnostní ventil pro emoční přetlak. Nikomu přitom neublížíte a uleví se vám. Když této skvělé příležitosti nevyužijete, můžete tím založit nějakou konfliktní situaci, která se třeba dotkne i úplně nevinného člověka.

No a ve druhé řadě je dost možné, že až si o nějaké nepříjemné situaci budete číst za den či dva, sami se podivíte, jak jste si vůbec mohli pro takovou hloupost dělat hlavu nebo se rozčilovat. Až vás něco podobného potká příště, zvládnete to s daleko větším nadhledem a zapojením rozumu.

• Životní cíl.

Zformulujte si v deníku přesně smysl života, popište ho. Odhalte na jeho stránkách svůj hlavní životní cíl a pak přejděte k cílům dílčím.

Co jste napsali si pravidelně čtěte. Nejspíš se po čase sami podivíte, jak se mění vaše vnímání života a vaše přání, jakými změnami prošly vaše životní záměry a jak se vyvíjely hodnoty, které jste vyznávali dříve a nyní.

Jednoho dne zjistíte, že už nekladete na první místo ani tak kariéru, jako spíš rodinu, rodinný život, domácí klid a pohodu. A když zabrousíte do mladistvých let, ukáže se, že vaše dětské a mladické plány ohledně profese se během let změnily třikrát i čtyřikrát. Tyhle změny samozřejmě také mění smysl života.

Také čtení těchto zápisů vám pomůže lépe pochopit sebe sama, utřídit si své myšlenky, vyhnout se vnitřním rozporům a najít klíč k vlastní osobě.

• Dobré nápady.

Často a obvykle zničehonic, kupříkladu cestou do práce nebo ve frontě u pokladny, nás napadají chytré myšlenky a geniální plány. Bohužel většinu z nich zase zapomeneme nebo se jimi hlouběji nezabýváme a bereme je jako něco nereálného nebo vyloženě hloupého.

A teprve později se pak setkáme s tím, že někdo tuhle naši domněle hloupou myšlenku uvedl v praxi – a měl s ní úspěch.

Jakmile se vám tímto způsobem rozsvítí v hlavě, zapište si to. A v deníku se pak věnujte všem plusům a minusům svého nápadu, abyste mohli dokonale pochopit, nakolik je ve skutečnosti reálný nebo není. Pokud si nápad nemůžete zapsat do deníku ihned, stačí uložit do mobilu několik klíčových slov, podle kterých si ho doma snadno a v úplnosti vybavíte.

Nikdy nemůžete vědět, zda vám právě nějaká náhodná myšlenka nebo bezděčný nápad nepřinesou úspěch. Větší, než ten projekt, nad kterým si lámate hlavu už několik měsíců. Anebo se mohou stát základem právě jeho úspěšného dokončení.

Psát si deník je samozřejmě výhradně vaše rozhodnutí. Když to ale vůbec nezkusíte, nebudete vědět, jestli by se vám hodil nebo ne.