Nakonec dojdeš ke zdánlivě neuvěřitelnému závěru. Uvědomíš si, že jsi prostě silou, která tvému tělu poskytuje možnost žít a tvojí mysli vidět sen.
Kdyby nebylo tebe, kdyby nebylo té síly, padlo by tělo prostě k zemi. Kdyby nebylo tebe, celý tvůj sen by se proměnil v nic. Kdo ve skutečnosti jsi?Jsi síla, jejíž jméno je Život. A když se pozorně zahledíš do očí kteréhokoli člověka, můžeš tam toto vědomí sebe sama, projev Života prosvítající jeho pohledem, uvidět. Život není tělo, ani rozum, ani duše. Je to Síla. Díky této síle se z nemluvněte stává malé dítě, výrostek a dospělý člověk, reprodukuje se a stárne. Když Život tělo opustí, tělo se rozkládá a proměňuje v prach.
Jsme Životem pronikajícím naše tělo, naši mysl a naši duši. Jakmile tomu porozumíš — ne logikou, ani úsudkem, ale díky samotnému pocitu Života, uvědomíš si i to, že jsi silou, která nutí okvětní lístky, aby se otevíraly a zavíraly a kolibříky přeletovat z květu na květ. Uvědomíš si, že jsi v každém stromě, v každém zvířeti, v každé travičce i kamínku. Ty jsi ta síla, která určuje směr větru a dýchá v buňkách tvého těla. Celý Vesmír je živá bytost, jíž pohybuje síla, kterou jsi ty. Ty jsi sám Život.
Miguel Ruiz „Umění lásky“
Vidíš mě?
O plánech na příští rok