Tajemství rozkvětu: tři univerzální životní vzorce

O mystické roli znamének

Na samotných znaménkách, o kterých bude řeč, nic mystického není. Jsou to obyčejná znaménka + a – a také jejich matematické spojení, to je zásadně důležité připomenout:

– – = +

+ – = –

+ + = +

Sama tato trojice vzorců odráží skutečnost, že život nám přeci jen nabízí více pozitivních nežli negativních východisek. Teď se podíváme, jak tyhle vzorce fungují ve všedním životě. Musím vlastně předem upřesnit, že nejen ve všedním, ale i v tom „nikoli všedním“, v psychice, duchovním životě, ezoterickém a všeobecně vesmírném, neboť i tam tyto vzorce platí.

Podíváme se na konkrétní případy. Řekněme si poctivě, že většina lidí nemá právě jednoduchý život – pociťuje nedostatek peněz, zneklidňuje se kvůli zdraví, má obavy z budoucnosti, strach o své blízké a řadu dalších starostí. Zkrátka a dobře, většina z nás je nabita spíše znaménkem – nežli +.

Toho zcela vědomě využívají pracovníci reklamy nebo politici. Člověk se nestačí ani pořádně probudit a už se na něj ze všech informačních zdrojů valí negativní zprávy, havárie, katastrofy, tragédie.



Navíc všechny ty zprávy ani zdaleka nemají nejenom vztah k nám osobně, ale často ani k naší zemi nebo městu. Děje se to kdovíkde ve světě, v Americe, v Africe, kdekoli… Důležité je dostat do nás řádnou porci negativity. “Negace negace“ pak zvláštním způsobem přináší ulehčení: „díky bohu, že to není u nás“, „dobře, že mě se to netýká“ atp.

Jakmile se ocitneme v tomto stavu, už na nás čeká kladná reklama typu „vy za to stojíte!“ nebo „… se o vás postará!“ a jiné podobné. Dočasná dobrá nálada uplývá – a už na vás čeká další porce negativity. A tak v uzavřeném kruhu, den po dni, každý rok.

Vybavme si cesty MHD. Všichni se mračí a jsou naštvaní, v nejlepším případě někteří působí neutrálně (ti však zřejmě ještě spí, nebo se dívají někam do prázdna). To je normální a v součtu je to pozitivní. A teď si zkuste představit, jak tam jste v dobré náladě, s radostným výrazem na tváři… Reakce okolí vás okamžitě vrátí „k normě“. V opačném případě svou pozitivitou naženete všechny do negativity, jak to ukazuje náš druhý vzorec.

Všimněte si, co se stane, když vám někdo sděluje nějakou informaci, nebo to naopak děláte vy. Přátelé, známí nebo příbuzní, kteří se s námi podělí o nějakou novinku, bývají až na vzácné výjimky spokojeni s rozhovorem pouze tehdy, jestliže nám dokonale zkazí svou novinou náladu, pokud původně byla dobrá. Pokud byla špatná, pak se záhadným způsobem po této rozmluvě zlepší. A to podle prvního vzorce. Naopak k eventuálnímu zhoršení došlo podle vzorce druhého, samozřejmě.

Pokud bychom chtěli, našli bychom řadu dalších příkladů fungování uvedených vzorců, a to i v oblasti osobních a intimních vztahů. Na první ohled to může působit paradoxně, ale uspokojující sexuální styk mezi partnery není možný, je-li jeden z nich nabit pozitivně a druhý toho prvního pouze využívá pro své sobecké cíle. Jestliže však pouze využívají jeden druhého oba, je zcela pravděpodobný kladný výsledek. Je to přesně ten případ, kdy „na to“ dostanou chuť po bouřlivé hádce spojené s nadávkami. Jenomže ono uspokojení, ona příjemnost tkví pouze v uvolnění nahromaděné negativity cestou biologického orgasmu. Nějaká extáze, pocit plného odevzdání se jeden druhému nenastane, protože to předpokládá nejenom souhru tělesnou, ale také duševní, přinášející kvalitativně zcela jiný prožitek, zcela jiný výsledek.

Na doplnění poznamenejme, že takového ve své podstatě extatického stavu může člověk dosáhnout nejenom spolu s milovaným sexuálním partnerem, ale také cestou modlitby nebo duchovních písní, zvláště jsou-li sborové.

Pro pochopení podstaty řečeného z hlediska „znaménkového“ zákona, zdůrazněme, že vzorec + + = + se ve skutečnosti mění v + + = +*, kde hvězdička znamená synergetický efekt, shodu s energetickými vibracemi Vesmíru.

Tato hvězdička je rovněž znamením pravé Cesty, kterou hledá duše každého člověka. Pouze na ní se dokáže naplnit energií Kosmu, anebo splynout s Bohem, což je v důsledku stejné. O co se jedná?

„Zákon povyšování energie“

Existuje mnoho Tvůrcových zákonů, které ani nepostřehneme, které však pociťujeme, a kterými žijeme. Patří sem VŠE, co zkoumá věda, od fyziky po metafyziku, ale také pravidla a zásady světových náboženství. Mezi nimi všemi je však hlavní lidský zákon, bez kterého by existence jednoho každého z nás jakožto člověka nebyla možná a neměla by ani smysl. Je to Zákon povyšování energie.

Je všeobecně známo, že člověk se nalézá na vrcholu takzvaného potravinového řetězce. V něm rostliny využívají energii slunce. Jsou požírány býložravci, které zas požírají masožravci. Na samém vrcholu stojí člověk. Ten pojídá VŠECHNY a dokud žije, pak s řídkou výjimkou napadení dravci ho nepožírá NIKDO. Jak to? Vždyť na energetické úrovni lidé kolikrát pohlcují jeden druhého s mnohem větší lačností, než dravci. Existuje sice teorie pozoruhodného mystika a duchovního učitele Georgije Gurdžijeva, že lidskou energii pohlcují planety, konkrétně Měsíc. (Gurdžijev, 1866-1949, pocházel z řecko-arménské rodiny, působil v Rusku a posléze v západní Evropě. Vyvinul systém esoterického učení nazvaný Čtvrtá cesta). To však je poněkud jiná historie.



V našem ezotericky „osvíceném“ věku zaujalo pevné místo přesvědčení, že mezi lidmi žijí takzvaní energetičtí upíři. Po kontaktu s takovými lidmi se cítíme špatně, ztrácíme sílu. Zatímco oni jsou jako znovuzrození, i když jen na čas. Tuto skutečnost jak se zdá, už chápe každý.

Existuje však ještě jeden jev, ne snad nepostřehnutelný, spíš naprosto nepochopitelný. Když spolu komunikují dva lidé, kteří evidentně energetickými upíry nejsou, přesto však jim je po rozmluvě oběma zle…

Co se v takovém případě s jejich energií děje? Budeme-li vycházet z jediného předpokladu, pak nedojde k „povýšení energií“, zákon nezafunguje. A vše přichází vniveč… Je to podivuhodné, ale ukazuje se, že základem JAKÉHOKOLIV kontaktu, jakéhokoliv mezilidského styku (upíry zatím ponechme stranou), je pokus VÝMĚNY nabízené energie za energii vyšší úrovně.

V reálném každodenním životě se to projevuje například v tom, CO očekává člověk, který připravil fantastickou večeři. Představte si, že jste to vy. Přichází ten, pro kterého jste s tím vším dělali, sní všechno mlčky a na závěr vám řekne: „Přijď zítra ke mně, teď ti zas uvařím já. Co tě stály suroviny?“ Nebo se prostě sebere a jde spát. Nejen, že to je nehezké, je to přímo cynické. Ale proč vlastně? Vždyť zítra si zase pochutnáte vy, za stejné peníze… Podobná situace může vzniknout v kterékoli životní oblasti, od intimní až po duchovní. Výsledek bude STEJNÝ: prázdnota.

Přesto však právě tímto způsobem často „shoří“ vztahy mezi, jak by se zdálo, hodnými, dobrými lidmi, žádnými upíry. Co se tedy ve skutečnosti stalo? Pouze a jedině to, že nedošlo k přechodu, přesněji k POVÝŠENÍ výchozích energií na vyšší úroveň.

A nic tomu nezabrání, protože PROSTŘEDKY – peníze, věci, suroviny, domy, COKOLI, co má finanční ekvivalent, pomoci nemohou. Změní-li se v cíl, pak tyto prostředky vyšší energii devastují. Není nejspíš náhodou, že často v materiálním slova smyslu opravdu těžké časy mládí jsou vzpomínány jako časy štěstí… Později, jak se zdá, všechno přišlo, všechno už člověk má, ale ON sám se nějak vytrácí. Všechno proto, že tenkrát v mládí na něj působil povyšující proud energie, který unášel jeho duši vzhůru – a potom, potom zmizel…

Místo závěru

A to je celé tajemství hlavního životního zákona, zákona smyslu života, umění žít a vytvářet podmínky k povýšení energií na vyšší úroveň. Tam, kde sídlí jemnější, čistá a překrásná ENERGIE. Nepřítomnost onoho povýšení si člověk nemusí uvědomovat, vždycky však mu o sobě bude dávat vědět PRÁZDNOTOU a OSAMĚLOSTÍ. Umění žít a stýkat se s lidmi, přinášet jim inspiraci a povzbuzení, umění dodržovat zákon POVYŠOVÁNÍ ENERGIE, je tím největším uměním.

A.Džanymbei