Je to láska? Nebo jen zamilovanost?
Dost lidí zná někoho, kdo jde od jednoho vztahu ke druhému a pokaždé tvrdí, že tohle je „ta absolutní a bezpodmínečná“ láska.
Lidé, jimž trvalo navázání jediného vztahu déle než několik podobných „lásek“ takového člověka, si kladou otázku, jak je možné „milovat“ tolik lidí.
Po pravdě řečeno, většina si myslí, že žádná láska to není. Spíše snad strach ze samoty, ne?
Ano i ne. Záleží na tom, co člověk vlastně cítí.
A co když nás city prostě klamou? Opravdu máme strach ze samoty, a proto každý, s kým se cítíme alespoň trochu bezpečně, alespoň trochu příjemně, se nám hned zdá být spřízněnou duší?
Poznali jste někdy to prozření, které člověka z čista jasna zasáhne několik měsíců po rozchodu, kdy je pro něj najednou neuvěřitelné, že vůbec někdy promluvil s někým, s kým by dnes, po pravdě řečeno, nechtěl být ani v jedné místnosti? Kdy člověk prostě nedokáže pochopit, jak mohl někoho tak nesympatického milovat? Někoho tak nepříjemného a povrchního?
Jenže to nebyla láska. Byla to zamilovanost.
Těžko vám řeknu, jestli vaše láska je láskou nebo je to vztah pro vztah, ale mohu vám uvést několik obecných poznávacích znamení. Jsou to takové drobnosti, na které můžete poukázat příteli nebo přítelkyni, když se vám zdá, že příliš přilnuli k člověku, který zjevně pěstuje pouze vztahy na jednu noc.
Nejspíš byste asi nechtěli být hostem na svatbě, kde jeden z mladého páru by jako důvod události konstatoval: „Prostě byl – byla pořád se mnou…“. Pokud snad pochybujete o motivech svého vlastního vztahu, podívejte se také na těch 6 bodů, abyste zjistili, zda vynaložený čas má vůbec smysl.
Láska je vášeň; zamilovanost je lhostejná
Mluvíme tu o chování po rozchodu. Říká se, že cit lásce nejbližší je nenávist. To je také důvod, proč po rozchodu se ta nádherná, zářivá láska mění v zuřivost a sálající divokou nenávist.
Když k někomu jen cítíte zamilovanou náklonnost, nikdy se takhle nerozzlobíte. Budete možná cítit nespokojenost a podráždění, ale nikdy vás to nepřivede k něčemu tak silnému, jako je skutečná nenávist.
Láska je bezpodmínečná; zamilovanost egocentrická
Když se zamilujete, patří všechny vaše myšlenky dotyčnému objektu lásky. Poprvé v životě jsou pro vás něčí zájmy výše než vaše vlastní.
Jediný důvod k nákupu nové postele je fakt, že teď se o ni máte s kým dělit. Všechno, co děláte pro svého partnera, skýtá tak trochu potěšení i vám.
Láska je složitá; o zamilovanosti to platí, jen když nejste pohromadě
Láska není jednoduchá. Myslíte si, že všechno by mělo být snadné, vždyť láska je tak čistá a krásná, jenomže vše, co je v životě významné, co ho mění, si žádá úsilí. O růst a zpevňování vztahu musíte pečovat, musíte na něm pracovat.
U zamilovanosti se nemusíte o nic takového starat. Veškerá pozornost se soustřeďuje pouze na to, jak často se v týdnu můžete vidět.
Potřebujete druhého tak, jako potřebujete pomoc. Toto nejsou vztahy, které by rostly, sílily a rozkvétaly, nenabývají žádných nových forem. První náraz rychle pomine a dříve nebo později všechno přejde.
Láska je svoboda; zamilovanost vězení
Když milujete, nemusíte mít dotyčného ustavičně na očích, abyste se cítili bezpečně. Nemusíte být vedle něho, abyste věděli, co cítí. Nikdy nezapochybujete o jeho lásce a nebudete se trápit žárlivostí.
Pokud k někomu cítíte pouhou zamilovanou náklonnost, nedá se mluvit o skutečném hlubokém chápání jeho citů; představu o nich máte pouze když jste v jeho bezprostřední blízkosti. Když nejste spolu, nedokážete se zbavit nutkavé myšlenky, s kým asi teď on či ona zrovna tráví čas.
Pokud k vám dotyčný rovněž pociťuje pouhou sympatii, neznamená to snad, že je mu konec konců lhostejné, komu projeví svou náklonnost?
Láska rozšiřuje hranice; zamilovanost vyžaduje rámec
Nic v životě nám nemůže poskytnout tak silný pocit, že zvládneme všechno na světě, jako skutečná láska. Dává nám zcela nové chápání svobody, nabíjí nás a obnovuje naši energii. Jsme schopni pokořit celý svět.
Zamilovanost se mění v pouhý boj o moc. Neustále si musíte potvrzovat vlastní důležitost. Musíte mít všechno pod kontrolou a svého druhu „klíčky od pout“ musí být neustále ve vaší kapse.
Láska je věčná; zamilovanost je dočasná
Když milujete, skutečně milujete, je to navěky. Ať už vám vztah vyjde nebo ne, pro vás bude tento člověk vždycky láskou vašeho života.
U zamilovanosti tohle neplatí. Zamilovanost má pouze určitou záruční dobu a rozchod je jen otázkou času. Ve srovnání s upřímnou láskou je zamilovanost pouhý padělek. Potká-li jeden z partnerů v podobném vztahu nenadále svou skutečnou lásku, veškerá náklonnost se rozplyne stejně rychle, jako vznikla.
Skutečná láska nikdy nezeslábne a zůstává s námi navždy.
Láska nemá minulý čas
Velká láska má velkou sílu