Test: zjistěte si svůj biologický věk

Máte rádi testy o sobě? Většina vždycky odpovídá ano. Dnes vám nabízíme test «Jak stanovit svůj biologický věk». Všechno, co k tomu potřebujete, jsou stopky nebo hodinky s vteřinovou ručičkou a pravítko dlouhé 50 cm.

Co to je biologický věk? Rozhodně ne věk uvedený v občance. Letopočet narození uvedený v občanském průkazu není nic jiného, než číslo odkazující na věk kalendářní, jinak řečeno chronologický. Ten se hodí pro potřeby různých statistik a úřadů.

Biologický věk je naproti tomu věkem různých tělesných systémů a soustav. S tím faktickým, uváděným v dokladech, se nemusí vůbec shodovat. Nabízíme vám tedy projít si test, který vám umožní zjistit, nakolik jste ve skutečnosti mladí.

Občas můžeme slyšet nebo číst tvrzení, že: «Ženě je tolik let, na kolik vypadá a muži tolik, na kolik se cítí» nebo něco jiného na ten způsob.

Co všechno působí na biologický věk člověka?

Lidé jsou často přesvědčeni, že mladě vypadat a také se tak cítit má někdo zkrátka v genech, je to jak se říká „v rodině“. A kdo to „v rodině“ nemá, nic s tím nenadělá, ať se snaží sebevíc. Dnes už je jasné, že to tak není. Geny sice hrají určitou roli, přesto však stárnutí dokážeme zpomalit. Tímto směrem se zaměřuje stále více oborů medicíny, dnes často zastřešených oborem úplně novým, který se zrodil počátkem 90. let minulého století ve Spojených státech – takzvanou anti-aging medicínou, vlastně tedy medicínou proti stárnutí. O lidském biologickém věku podle jejích dosavadních výsledků rozhodují fyziologické změny na úrovni buněk, ovlivňující tak změny celých tkání, orgánů i hormonálního hospodářství organismu. Ty však nejsou ovlivněny jenom genetickými dispozicemi, ale také prostředím a životním stylem. V důsledku všech těchto spolupůsobících faktorů se biologický věk může od toho chronologického lišit až o dvacet let, a to směrem nahoru i dolů.

Dá se biologický věk ovlivnit?

Jak vyplývá z výše řečeného, jednoznačně dá. Je nám dáno jen jedno jediné tělo, jiné nedostaneme. Měli bychom si ho tedy patřičně hledět. Všechny rady a doporučení jsou většině z nás důvěrně známé až do omrzení. Podle posledních výzkumů stojí za biologickým věkem stav takzvaných telomer, jakýchsi čepiček či mašliček na konci lidských chromozomů. Dělením buněk se telomery zkracují a s jejich zkracováním se zvyšuje riziko některých onemocnění tělesných orgánů. Zatím neumíme ovlivnit to, co nám bylo geneticky dáno, můžeme však působit na ostatní faktory. Správně se stravovat, být pravidelně a dostatečně aktivní fyzicky i psychicky, dostatečně odpočívat, vyhýbat se stresu a vyhledávat sociální kontakty, především s lidmi, s nimiž se máme rádi. Tím vším ovlivňujeme délku telomer.

Dá se biologický věk objektivně určit?

Zatímco některé testy se zaměřují na takzvanou očekávanou délku života, jiné hodnotí především vitalitu konkrétního člověka. Vždycky se mohou vyskytnout námitky, že test nezahrnuje všechny faktory v plné šíři. Budeme muset být trpěliví, abychom se dočkali co nejsouhrnnějšího a nejobjektivnějšího testu biologického věku. Zatím se biologický věk měří na základě několika testů, které mapují stravovací návyky, fyzickou aktivitu a schopnost regenerace organismu. Provádí se odběr krve a laboratorní změření délky telomer, vyšetření potravinové snášenlivosti, měřen je oxidační stres, testovány jsou mozkové neuropřenašeče.

To však neznamená, že test, který se zaměřuje jenom na určité hodnoty signalizující stupeň některých s věkem souvisejících fyziologických změn v organismu, nám k ničemu nebude. Při měření biologického věku jde o prevenci, o předcházení poruchám, výpadkům a nemocem, nikoli o léčbu. Je dobré své tělo co nejlépe poznat a případné problémy řešit včas. Na ně nás může upozornit i jednodušší test.



Test biologického věku

Biologický věk budeme měřit pomocí testování různých systémů organismu. Musíte přitom vzít v úvahu, že žádný jednorázový test stoprocentně neodráží reálný stav. V každém okamžiku na vás spolupůsobí řada vedlejších faktorů: špatně jste se vyspali, snědli jste něco, co vám nesedlo, právě jste absolvovali nepříjemný stresující rozhovor a tak dále a tak podobně.

Přistupujte tedy k tomuto testu jako k zábavě svého druhu. Pokud byste však test zkoušeli několikrát a jeho výsledky by se opakovaly – zláště pak takové, které vám nedělají radost, stálo by za to prověřit si je ještě jinak a zamyslet se nad tím, co s nimi můžete dělat, případně se obrátit se na lékaře.

1. Test stavu kardiovaskulárního systému:

Jak správně měřit tep. Najděte si k tomu nerušené místo. Potřebovat budete jenom hodinky s vteřinovkou nebo digitální stopky. Nejjednodušší je měřit tep na vnitřní straně zápěstí, na palcové straně. Zlehka přitiskněte tři prsty druhé ruky na tepnu (nepoužívejte přitom palec). Počítejte tepy po dobu třiceti vteřin a získanou hodnotu vynásobte dvěma. Získáte počet tepů za minutu.

Nejprve si tep změřte ve stavu klidu. To znamená, že budete alespoň pět minut v klidu sedět, nedělat žádné pohyby, dokud se dech a tep úplně nezklidní. Pak můžete začít s měřením. Výsledek si zapište.

Potom udělejte deset dřepů v tempu, které zvládnete. Bezprostředně po dokončení dřepů opakujte měření tepové frekvence. Výsledek si opět zapište.

Určete rozdíl v obou údajích a porovnejte s tabulkou. Pokud výsledek rozdílu dosahuje hodnoty:

1) do 10 tepů – je vašemu kardiovaskulárnímu systému 20 let.
2) 10–20 tepů – 30 let
3) 20–30 tepů– 40 let
4) 30–40 tepů– 50 let
5) 40 a více tepů, nebo jste nedokázali udělat všech deset dřepů – 60 let

2. Test stavu vazů a šlach:

Pokuste se předklonit a dotknout se přitom rukama podlahy.

Důležité! Provádějte tento cvik velmi opatrně, bez prudkosti. Zpočátku můžete i trochu pokrčit kolena.

Co se vám podařilo? Zapište si do notesu:

1) Dokázali jste položit na podlahu dlaně – vašim vazům je 20 let
2) Dotkli jste se podlahy pouze prsty, dlaněmi se vám to nepovedlo – 30 let
3) Dosáhli jste dlaněmi ke kotníkům– 40 let
4) Položili jste si dlaně pod kolena– 50 let
5) Dotkli jste se kolen nebo jste na kolena nedosáhli – 60 let a více

3. Jakou máte koordinaci?

V tomto případě se zapojuje více systémů najednou.

Zavřete oči. Postavte se na jednu nohu, druhou držte zhruba deset centimetrů nad zemí. Buď měřte čas sami nebo někoho požádejte, ať to udělá za vás. Pokud máte pochyby, zda udržíte rovnováhu na jedné noze se zavřenýma očima, postavte se blízko ke zdi nebo třeba k opěradlu židle.

Co se vám podařilo? Zapište si svůj výsledek a porovnejte ho s údaji v tabulce:

Jestliže jste vydrželi stát:

1) 30 vteřin a více – odpovídá to 20 letům
2) 21-25 vteřin – 30 letům
3) 16-20 vteřin – 40 letům
4) 10-15 vteřin – 50 letům
5) 10 a méně vteřin, nebo se vám to vůbec nepovedlo – 60 a více letům

4. Test stavu pokožky:

Sevřete kůži na hřbetní straně ruky mezi palcem a ukazováčkem a podržte ji 5 vteřin. Kůže na tomto místě poněkdud zbledne. Za jak dlouho se její vzhled vrátí k původnímu stavu?

Zapište si svůj výsledek a porovnejte ho s údaji v tabulce:

Jestliže kůže vypadala jako na počátku:

1) do 5 vteřin– je vaší pokožce 20 let
2) po 6-8 vteřinách – 30 let
3) po 9-12 vteřinách – 40 let
4) po 13-15 vteřinách – 50 let
5) po více než 15 vteřinách – 60 a více let



5. Test stavu kloubů:

Prověřte si ohebnost kloubů. Pokuste se semknout ruce na úrovni lopatek. Musíte dát obě ruce za záda – jednu zeshora, druhou zespodu. Na úrovni lopatek se je pak pokuste propletenými prsty spojit.

Co se vám podařilo? Porovnejte si svůj zapsaný výsledek s tabulkou:

1) Snadno jste za zády propletli prsty obou rukou – vašim kloubům je 20 let
2) Dotkli jste se vzájemně prsty rukou, ale spojit je se vám nepodařilo – 30 let
3) Ruce byly blízko u sebe, ale prsty se vzájemně nedotkly – 40 let
4) Dlaně jste dali za záda, ale byly daleko od sebe – 50 let
5) S bídou jste dali ruce dozadu, nebo se vám to vůbec nepovedlo – 60 let a více

6. Test stavu nervové soustavy (rychlost reakcí)

Zjistíte stav nervové soustavy a zároveň si ověříte rychlost své reakce.

Vezměte do jedné ruky, nebo v zájmu objektivity raději poproste nějakého pomocníka, aby vzal do ruky a držel před vámi pravítko dlouhé 50 cm. Nechá je viset svisle, hodnotou «nula» dolů a držet je bude za druhý konec.

Vaše ruka by měla být asi 10 cm pod spodním koncem pravítka. Váš pomocník pravítko pustí a vy se je snažíte zachytit sevřením mezi palcem a ukazováčkem.

Na jaké hodnotě vyznačené na pravítku se vám to podařilo?

Jestliže to bylo do:

1) 20 cm – je vašim nervům 20 let
2) 25 cm – 30 let
3) 35 cm – 40 let
4) 40 cm – 50 let
5) 45 cm nebo jste pravítko nechytili — od 60 let výše

Výsledek si opět zapište.

Nyní všech šest dosažených hodnot sečtěte a výsledek vydělte šesti. Hodnota, která vám vyšla, je váš biologický věk.

Dosažený výsledek samozřejmě není žádné dogma, už jsme říkali, že na něj působí řada faktorů. Berte ho jako téma pro úvahu a možná i jako důvod některé věci ve svém životě změnit.