Nečekej na uznání zvnějšku. Projevy souhlasu, nadšení a pochval, ani ten nejhlasitější potlesk na světě nikdy nemohou uspokojit to nejhlubší směřování tvého srdce. Jsou jenom dočasné a podmíněné a budeš-li se pokoušet si uznání lidí udržet, zcela se vyčerpáš.
Světlo k tobě nikdy nepřijde zvenčí, příteli, nalézt ho můžeš jenom uvnitř. V tvé obyčejnosti je velká síla. Jsi neobyčejný až do hloubi duše, jsi-li svůj, neboť se nevymezuješ vůči životu samému, vůči síle, která hýbe oceány a planetami na oběžných drahách. Nesrovnávej se s nikým jiným a nechtěj se nikomu podobat. Nepodaří se ti to.
Jsi unikátním květem, neobyčejným i v plném rozpuku smutků, pochyb, bolestí a stesku po domově. Jsi svou absolutní obdobou, jsi nesrovnatelným výrazem. Výrazem toho, co nikdy nemůže být vyjádřeno. Nikdy nemůžeš být jiným květem, a právě v tom spočívá tvá velikost a drahocennost.
Nechtěj se měnit, Vesmír tě hodlá něžně hýčkat právě takového, jaký jsi.
Jeff Foster
Nikdo ti nic nedluží. Konec čekání…
Nejsi odpovědný za ničí štěstí