Zatímco se nám život nelíbí, ubíhá

Spisovatel Kurt Vonnegut vystoupil v roce 1995 před absolventy technologického institutu v Massachusetts. Přečtěte si jeho moudrá slova kořeněná kapkou humoru.

Užívejte si síly a krásy svého mládí, protože zatímco se vám život nelíbí, ubíhá. Věřte mi, že za dvacet let se podíváte na fotky z dnešního dne s pocity, kterým teď zkrátka nemůžete porozumět. Kolik možností před vámi bylo a jak fantasticky jste vypadali. A vůbec nevážíte tolik, jak vám to připadá.

Nedělejte si starosti kvůli budoucnosti. Nebo jo, dělejte si je, ale vězte, že tyhle starosti jsou stejně efektivní jako pokus řešit algebraickou rovnici pomocí žvýkání žvýkačky. Skutečnými nepříjemnostmi se v životě stávají události, které se nikdy ani nedotkly našeho neklidného myšlení a zaskočí nás z ničeho nic ve čtyři odpoledne jedno úplně obyčejné úterý.
Každý den udělejte něco, z čeho máte strach.

Zpívejte.

Buďte šetrní k srdcím jiných lidí.

Nesmiřujte se s někým, kdo je k vašemu srdci lhostejný.

Nemarněte čas závistí, někdy jste vpředu, jindy vzadu, závod je dlouhý a konec konců závodíte sami se sebou.

Pamatujte si poklony, jichž se vám dostane a zapomínejte urážky. Jestli se vám to povede, nezapomeňte mi říci, jak.

Neciťte se provinilí, jestliže nevíte, co si počít se životem. Ti nejzajímavější lidé, které znám, o tom ve dvaadvaceti neměli ani ponětí a někteří z mých nejzajímavějších čtyřicetiletých známých to nevědí dodnes.

Možná uzavřete sňatek, možná ne. Možná budete mít děti, možná ne. Možná se ve čtyřiceti rozvedete a možná budete tančit tanec malých labuťat na oslavě pětasedmdesátého výročí svojí svatby. Ať to bude cokoli, moc se nechvalte, ani si nenadávejte. Vaše volba je stejně jako u všech ostatních napolovic dílem náhody.

Užívejte si svého těla, využívejte je jak můžete a nedělejte si starosti, co si pomyslí jiní. Tělo je ten nejkrásnější nástroj, jehož se vám kdy dostalo.

Tančete, i když nemáte kde jinde než doma v obýváku.

Vycházejte dobře se sourozenci, protože oni jsou vaše nejlepší spojení s minulostí a velmi pravděpodobně budou s vámi i v budoucnosti.

Kamarádi přicházejí a odcházejí, ale několika drahých přátel je třeba se držet. Vyviňte veškeré úsilí, abyste mezi vámi překonali překážky zeměpisné i životní, protože čím budete starší, tím více budete potřebovat lidi, které jste znali, dokud jste byli mladí.

Smiřte se s několika neoddiskutovatelnými pravdami: ceny porostou a politikové budou podvádět své ženy. Budete stárnout a až zestárnete, budete fantazírovat o tom, že když jste vy byli mladí, byly ceny stabilní, politikové byli ušlechtilí a děti si vážily svých zestárlých předků.

Ostatně, važte si svých zestárlých předků, protože nikdy nevíte, kdy odejdou navždy.
Nepočítejte s tím, že se o vás někdo postará. Máte možná svůj investiční fond, bohatého manžela nebo manželku, ale nikdy nevíte, kdy vás někdo z nich opustí.

Všichni jednou odejdeme, ale je důležité držet se až do konce a v něco věřit. To je na tom to nejtěžší, protože to vypadá, že fakticky neexistuje nic, čemu by se věřit dalo.