Někdy se člověk zahledí někam do daleka a probírá v mysli všechno, co by si přál. Nejsou to vždycky jen zálibné a růžové úvahy. Někdy litujeme toho, co se nám vyplnit nemůže, nebo se to vyplnilo jinak, než jsme si přáli. Jindy si člověk zase maluje ty nejkrásnější představy, říká si, co by dělal, kdyby… Někdy našim přáním prostě jen dojde energie a když se nedočkají „větší podpory“ z naší strany, padají někam ke dnu…
Na první pohled vypadá „standardní seznam přání“ prostě a jasně: dobře vypadat, najít dobrého partnera/partnerku, mít dobrou práci, vydělávat hodně peněz, mít/nemít děti, navštívit tu a tu zemi, koupit si super auto/loď/kolo… atd. Posadíme se, sepíšeme svůj seznam přání a čekáme… Záhy ovšem přichází rozčarování. Nějak to vypadá, že přání zůstávají pouze na papíře!
„Vaše“ přání vám ve skutečnosti často podsunou vaši blízcí. Vy sami „vlastně souhlasíte“, a tak zařadíte do seznamu „jakoby“ svoje vlastní přání, ke kterému jste předtím jen neshledali „dostatek důvodů“…
Máti vzdychá: „Nejvyšší čas, aby ses oženil!“ Poněkud nevázaný synáček přikyvuje: „Nojo, no…“ Máte zato, že hned začne hledat, kam že založil telefon té „sympatické holky z metra“? Manželka osloví svého romanticky rozevlátého manžela: „Měl by sis konečně najít nějakou stálou práci!“ Ovšemže si manžel ihned ukládá do paměti „své přání“ takové zaměstnání si hledat, jenomže na to při sledování fotbalu v televizi zapomene…
Kdybyste se těchto lidí zeptali, co si přejí, s jistotou by vám uvedli, že „chtějí rodinu“, „chtějí si najít trvalé zaměstnání“ atd. Jsou „jakoby PRO“. Ovšem jenom svoje přání deklarovat , to je opravdu málo.
Tak. A teď se nadechneme, vydechneme a následuje otázka: „Proč?“ Pokud jste si nestačili nastudovat nějaká „motivující hesla“, budete si muset vymyslet svá vlastní, a to rovnou tady a teď. Načež „nevyzrálé přání“ buď přímo na místě „dozraje“, protože shledáte dostatek argumentů ve prospěch „ano, tohle opravdu chci“, nebo „zhyne“, protože se mu od vás nedostane emocionální podpory.
«Zlatá otázka PROČ?» je cestou, jak si své stanovisko beze zbytku ujasnit. Nejlepší je zamyslet se nad odpovědí o samotě, v jisté soukromé izolaci, kdy nás nic a nikdo nemůže rušit. Jestliže sami sobě nevysvětlíte, nepocítíte emocionální tíhnutí a přímo až fyzickou potřebu splnění toho či onoho svého přání, žádné vnější argumenty vás nebudou moci ovlivnit.
Takže pokud jsme si otázku položili, pojďme hledat ona přání, která uvízla kdesi v prostoru v očekávání odpovědi.
Je určitě fajn, máte-li je sepsána v „tajném sešitě“. Pokud ovšem existují jenom ve vaší hlavě, snažte se je hned teď „lapit“ a zapsat do zvláštního bloku nebo na list papíru.
Máte-li je přehledně zapsaná, hned jasně vidíte, která přání jsou ta „vaše“, která „jakoby vaše“, která z nich jsou „silná“, „zvláštní“, „důležitá“, „jednoduchá“, „pošetilá“ a všelijaká jiná, podstatné ale je, že každé z nich je něčím podloženo. Přání v sobě nesou váš určitý emocionální náboj. A čím méně si u některého z přání dokážete představit co „s ním“ dělat, tím složitější je cesta k realizaci a tím „slabší“ přání to ve skutečnosti je.
Proberte se svým seznamem a vyberte jedno z těch, která jsou pro vás důležitá, ale zároveň takové, které už „má na kahánku“ a pomalu mizí… Zkuste ho „přefiltrovat“ přes otázku „Proč?“ Odpověď vás možná překvapí.
A teď po pořadě, co musíte udělat:
1. Vezměte list papíru a nahoru si zapište přání, které se vám ne a ne vyplnit.
2. Položte si otázku: „Proč jsem to chtěl?“ a odpověď na ni si zapište.
3. K zapsané odpovědi si znovu položte otázku „Proč?“ a znovu odpověď zapište.
4. Odpověděli jste? Znovu si k zapsané odpovědi položte otázku: „Proč? K čemu tak důležitému to potřebuju?“, atd. – až do té doby, dokud se vaše odpovědi nezačnou opakovat v kruhu.
Bude to vypadat asi takhle:
Chtěl bych podnikat. Proč? Abych zbohatl. Proč? Chci si koupit dům s krbem. Proč? Aby se moje rodina měla dobře. Proč? Abych se mohl cítit jako skutečná hlava rodiny. Proč? Abych měl kolem sebe útulno, abych cítil lásku a úctu. Proč? Abych se cítil šťastný a… atd.
Někdy se ukáže, že počáteční formulace nemá ve skutečnosti nic společného s tím, co si doopravdy přejete. Například přání „oženit se“ nebo „vdát se“ určitě nepřežije odpovědi typu „žít bez závazků a vesele a mít hodně sexu“. K tomuhle opravdu není třeba se vdávat nebo ženit! Musíte tedy své přání přeformulovat a vycházet přitom ze svých skutečných potřeb a požadavků.
A teď otázka opravdu nejzávažnější: Proč to všechno vlastně děláme?
- Podporujeme a posilujeme přání svou vlastní energií;
- Motivujeme se k realizaci svého přání;
- Upevňujeme své síly;
- Podvědomě nastartujeme a urychlujeme proces jeho realizace;
- Ujasňujeme si svá skutečná, hlubinná přání.
Když narazíte na nějakou neurčitou situaci, vzpomeňte si na „zlatou otázku“. Odpovědi na ni vám pomohou rozhodnout se, jakým směrem se dát. Čím jednodušší, čím srozumitelnější budete sami pro sebe, tím snadnější, příjemnější a šťastnější bude váš život. Proč? Věřím, že na tuto otázku si už odpovíte sami.
Tři rozhodnutí, která změní váš život
Když přání mít více peněz nefunguje